Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kameny z Jizery

5. 4. 2019

To léto jsme jezdili k Jizeře snad každý víkend. Počasí vydařené, život běžel, jak měl. Obvykle s námi jezdily i naše děti.

 

Hotel u řeky, do kterého jezdíme, stojí nedaleko Malé Skály, kde se v těch letech konal oblíbený letní festival Benátská noc. Řekli jsme si, že by stálo za to ho navštívit, alespoň jednou. Zažili jsme rok předtím vlak narvaný k prasknutí, když jsme v neděli odjížděli domů a na nádraží v Malé Skále nastoupilo tolik lidí, co se jen do vlaku vešlo a někteří museli zůstat na nádraží a čekat na další vlak. Atmosféra ve vlaku byla ale fantastická, tak proč si ji nevychutnat celou noc.

 

Víkend před festivalovou sobotou jsme se brodili vodou v Jizeře a hledali léčivé kameny. Bývalo jich tam velmi mnoho. V podstatě stačilo zaměřit se na některý, přiložit si jej na třetí oko, případně jen držet v ruce a soustředit se na informace, které začal vydávat. Tu byl vhodný pro uzdravování, tu pro peníze, pro vztahy nebo třeba pro ochranu před zlými vlivy.

 

Z písečného dna řeky jsem vytáhla takový neobvyklý, černý. Přiložila jsem si ho na třetí oko a on během vteřiny vyjevil svou moc plnit přání. Byly to ale jiné energie, nechala jsem si ho, ale odděleně od ostatních.

 

V týdnu meteorologové předpovídali na víkend bouřky, vichřici, přívalové deště. Sobota se blížila a počasí se zhoršovalo. Uprostřed týdne, po návratu domů, jsem vzala tajemný kámen na splněná přání do ruky a poprosila ho, aby se počasí v místech, kde se budeme o víkendu pohybovat, vydařilo a bylo krásně, jako celé léto toho roku. Kámen jsem uložila zpět a už na to nemyslela.

 

Tentokrát s námi naše pubertální děti k Jizeře nechtěly jet. V sobotu bylo celý den úmorné vedro. Nikde žádný vánek, natož silný vítr. Obloha blankytně modrá, v nedohlednu mraky, ze kterých by zapršelo.

 

Vrátili jsme se na hotel z výletu po Českém ráji. Byli jsme unavení z celodenního horka a návštěvu festivalu vzdali. Nevyspali jsme se. Celou noc bylo dusno a vedro.

 

Ráno jsme nevyspalí odjížděli vlakem domů. Na Malé Skále nastupovali lidé z festivalu. Byli v pohodě, včera si to pořádně užili. Z jejich řeči vyplynulo, že jim vichr trhal stany, ale nepršelo, ani nebouřilo.

 

Doma nám pak děti popsaly průběh uplynulé noci. Zuřila bouřka a lilo jako z konve. Musely držet okna, aby je vichřice nevyvrátila z okenic. Moc se nevyspaly. To ale stejně neměly v plánu a letní noc bez nás si užily.

 

 

 

@DR