Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pravěký rondel v Ústí nad Labem

8. 5. 2020

V srpnu 2006 narazily stavební stroje na Mírovém náměstí v centru města na zcela mimořádnou stavbu - příkop ve tvaru kruhu. Archeologický nález z doby 6900 až 6200 př. n. l. je starou svatyni z mladší doby kamenné, zvanou rondel. Nálezy se tu počítají na tisíce - zlomky pazourků, břidlice a střepy tzv. vypíchané keramiky.

 

Ústecký rondel je prvním svého druhu na severu Čech, ale zdaleka ne jediný v Evropě.  Nedaleko Ústí, u saského města Kyhn, byly již dříve objeveny další dva, oba tyto rondely dotvářely palisády z tisíců dubových kmenů. Dovnitř se vcházelo čtyřmi branami, z nichž ta severovýchodní je orientovaná na východ Slunce o letním slunovratu. Vypadal snad nějak podobně i ústecký rondel? Když se na naleziště díváme z leteckého snímku, vidíme, jak přesně určuje světové strany.

 

 

rondel1.jpg

 

 

Někdo, kdo konstrukci rondelů znal, však musel naplánovat a řídit jejich stavbu, protože má základní rysy unifikované. Pokusy poukazují na časovou a energetickou náročnost stavby. Pokud by se nějak neúčastnili lidé z okolních sídlišť, představovala by výstavba většího rondelu pro místní obyvatele výraznou a dlouhodobou zátěž. Objevy rondelů pouze na některých sídelních areálech proto s velkou pravděpodobností svědčí o centrální úloze těchto areálů, tedy o přítomnosti osob s vyšším postavením.

Díky existenci rondelů musíme v období mladého neolitu počítat se základními matematickými a astronomickými znalostmi a s rozsáhlými komunikačními možnostmi.

 

 

rondel2.jpg

 

 

Největší záhadou zůstává, proč se vlastně rondely stavěly, včetně toho ústeckého. Archeologové se dnes shodují na tom, že neplnily žádný hospodářský účel. Snad sloužily jako kalendáře a místa na něj  navazujících kultovních obřadů, oslavujících třeba příchod jara.

 

 

mirak1.jpg

 

 

Doklady neolitického osídlení jsou na Ústecku dosti početné. Jedná se však převážně o staré a torzovitě zachované nálezy, většinou bez nálezových okolností. Mnohdy jde jen o písemné zmínky o nálezech. Při různých stavbách se od 2. poloviny 19. století nacházely četné zlomky keramiky a kamenné nástroje. První nálezy pocházejí z let 1877 - 1878 kdy byly při výstavbě Spolku pro chemickou a hutní výrobu odkryty sídlištní objekty kultury lineární i vypíchané. Písemné zprávy z roku 1888 mluví o odkrytí neolitického pohřebiště na úpatí Ovčího vrchu. Další neolitické sídliště bylo údajně narušeno také při výstavbě výtopny v prostoru dnešního západního nádraží. Roku 1992 bylo neolitické osídlení zachyceno při záchranném archeologickém výzkumu v ulici Hradiště, v prostoru dnešní Národní banky. Další nález pak byl zjištěn roku 1994 na staveništi budovy na rohu Mírového náměstí a Bílinské ulice. Četné sídlištní nálezy pocházejí i z cihelen na Bukově a na Klíši. Při výstavbě domů v dnešní Slavíčkově ulici bylo rovněž narušeno neolitické sídliště. Také při stavbě pivovaru v Krásném Březně a sklárny v Předlicích byly zachyceny neolitické nálezy. Osídlení z této doby pak pokračovalo dál podél Bíliny do Trmic a po Zalužanském potoku do Hrbovic. Neolitické osídlení bylo zjištěno i na střekovské straně při výstavbě nového sídliště a při úpravách vinice pod střekovských hradem.

 

Počátky města na soutoku řek Labe a Bíliny jsou doloženy objevy z mladší doby kamenné. Postupně se rozrůstalo o nová sídliště a hradiště, která nakonec utvořila velké město. A to ne ledajaké. Zvenku je obklopeno přírodními unikáty Českého středohoří. Protéká jím evropský veletok. Ve svém centru pak celá tisíciletí čerpá z nezničitelného zdroje čistých duchovních energií, na místě jedinečného archeologického nálezu mimořádné historické hodnoty. 

 

 

Kdo asi byl ten první člověk, kterému se tu zalíbilo a začal tu žít.

 

 

@DR

 

 

 

 

 

Použité zdroje:

 

Záhadná místa Česka, Jitka Lenková, Nakl. XYZ, 2016

časopis Vesmír https://vesmir.cz/cz/

https://www.usti-nad-labem.cz

Mapy.cz